OBYVATELÉ NAŠEHO AZYLU
S Vaší pomocí zvládneme veliké věci! Budeme šťastní, pokud budou šťastní i zvířata v našem azylu.
Každé zvíře si zaslouží pomoc, každé zvíře si zaslouží žít!
Naše první azylantky
Když k nám dorazili, byli velmi plaché, báli se každého pohybu i hluku. Když jsme jim po dvou dnech otevřeli kurník dokořán, dlouho se ostýchali a nakonec se odvážila první den pouze jedna slepička a jen na chvilku. Druhý den už ale ráno klovali do dvířek a vyrazili se podívat do světa čtyři a do týdne už běhali po celém výběhu všechny 🙂 Jak hrozná je myšlenka na milióny dalších, které jsou stále v klecích…
K drůbeží partě postupně přibyli ještě divoké slepice, které se motali, kde neměli a brojleři, kteří se sotva udrželi na nohou ve věku 45dní … Dnes již běhají vesele po celém azylu, kopec jim nedělá potíže, někteří z nich hřadují a snáší vejce.
Violka – poslední z brojlerů dorazila, ale její maličká velikost (poloviční oproti ostatním) ji není moc nápomocná v boji o pozici v hejnu. Chvíli proto žila s námi, ale teď už sedává na nejvyšší příčce v kurníku a umí si sama zjednat pořádek.
Maruška, Emička a Františka
Kdo dřív příjde, ten dřív mele a tyto tři šťastlivci měli právo osídlit jako první naši pastvinu. Jedná se o tři ovečky z neregistrovaného malochovu, kde majitel zanechal několik desítek zvířat (od ovcí, koz až po drůbež) napospas osudu. Holky se rozkoukávali celkem dlouho, ale jakmile nám začali důvěřovat, bylo konečně možné je ostříhat, odčervit a ořezat paznehty. Dvě z nich pro nás měli dokonce překvapení!
Maruška nám připravila rovnou překvapení dvě 🙂 Nebyla tou, u které jsme to očekávali, takže překvapení to bylo o to větší! Její dcerku patronka pojmenovala Adélka a patron beránka vybral jméno Sergej. Narodili se 31. 5. 21
Dalším překvapením byla holčička, narozená 20. 6., tentokrát už to byla máma Ema. Její jméno, které vybrala patronka ovečky, je Libuška.
Míša a Terezka
V polovině září k nám dorazily Terezka a Míša. O ovečky se nikdo dlouhodobě nestaral a bylo potřeba je ještě před převozem ostříhat a ořezat paznehty, aby byly schopné pořádně chodit. Bylo také zapotřebí vyšetřit Míšu, která měla po těle hnisavé boláky. Nyní jsou z obou oveček veselé bytosti, které si užívají života každý den.
Jája a Pája
Na konci října k nám dorazily čertice Jája a Pája, dvě krásné vřesovky, o které se majitel už nemohl dál starat. Ovečky tak nedostávali potřebnou péči. Bylo třeba je ostříhat a hlavně odčervit.
Matěj
Matýsek je asi tříletý beránek,který žil sám s jiným beránkem. Ten ale bohužel zemřel a Matýsek tak zůstal sám a bylo mu velmi smutno. Když se k nám dostal,byl opatrný a po dva dny jen sledoval ostatní,jelikož nikdy nebyl ve stádu a neviděl tolik ovcí. Dnes už je součástí stáda a běhá od jedné ovečky k druhé a hlídá si je.
Maya
Maya je fenečka z množírny, kde strávila několik předlouhých let zavřená v kleci, ve které pouze rodila štěňata. Věk je u Mayi velmi těžké odhadnout, jelikož má zuby v dezolátním stavu od kousání do mříží. Maya se pomalu učí pohybu, pravidelnému jídlu, pití, zvukům, i lásce. Má mnoho zdravotních a velmi bolestivých problémů, které nyní postupně řešíme. Věříme, že až se přestane bát, bude to báječný a velmi oddaný pes.
Fiškus
Kocourek Fiškus se u nás objevil úplně náhodou. Pomohli jsme několika zvířatům s nalezením nového domova nedaleko nás a když jsme je tam odváželi, přimotal se nám několikaměsíční nemocný kocour pod nohy a přidal se k nám. Je to jeden z nejmazlivějších parťáků u nás a jeho vrnění dokáže přehlušit i další zvířecí zvuky okolo 🙂
Majros a Alfons
Králíci Majros a Alfons jsou matka se synem. Maminka Majros zažila život klasického laboratorního králíka, ale Alfons se narodil již v bezpečí mimo laboratoř. Oba dva jsou velmi kontaktní a vděční obyvatelé, pro které jsme u nás vytvořili venkovní výběh. Oba si jej naplno užívají.
